Setkání na nejvyšší úrovni

Dne 12. března 2019 se sešli zástupci strojvedoucích pražského depa s generálním ředitelem ČD a,s, ing Miroslavem Kupcem s návrhy řešení nárůstu MU zaviněných strojvedoucími. Na vlastní žádost se jednání zúčastnil ministr dopravy ing. Daniel Ťok.

Poznámky ze schůzky strojvedoucích s generálním ředitelem ČD a ministrem dopravy

Schůzky se zúčastnili: Jiří Běhounek, Ing. Pavel Corradini, Martin Kolář, Ing. Miroslav Kupec, Antonín Sehnal, Ing. Dan Ťok.

Dne 12. 3. 2019 se na půdě generálního ředitelství ČD v Praze konala schůzka zástupců strojvedoucích s generálním ředitelem ČD Ing. Kupcem, jejímž cílem bylo poukázat na systémové důvody aktuálně vysokého počtu mimořádných událostí projetí návěstidla v poloze zakazující jízdu. Během naší schůzky s námi přišel na toto aktuální téma debatovat i ministr dopravy Ing. Ťok.

Jednání bylo děleno do dvou rovin: „Co pro snížení MU může udělat společnost ČD interními procesy?" a „Co může udělat společnost ČD pro snížení počtu MU tlakem na ostatní, v úvahu přicházející instituce (SŽDC, DÚ, DI, MD)?"

Podle našeho mínění se sice vždy jedná o pochybení jednotlivého strojvedoucího, ovšem zejména v důsledku systémových chyb některých úředníků, kteří se, mnohdy i opakovaně, nezabývají našimi podněty. Ve své podstatě tak opravdu jde o selhání lidského činitele – toho na stanovišti lokomotivy však jako důsledku, nikoli příčiny.

Poukázali a debatovali jsme zejména o těchto bodech:

1.    Přetěžování strojvedoucích při mimořádnostech. Důvodem je extrémní nárůst výlukové činnosti s velmi nekvalitně a opožděně zpracovávanými a předávanými podklady od organizátora výluk SŽDC.

2.    Neustálý nárůst zátěže strojvedoucích z důvodu rušení pozic jiných zaměstnanců a přesouváním povinností právě na strojvedoucí.

3.    Zcela chybí jakákoliv odborná multikriteriální analýza (např. z pohledu psychologie práce či řízení kvality systému a procesů), vyhodnocující reálnou pracovní zátěž strojvedoucího, od které by se mohly poté odvíjet bezpečnostní doporučení a návrhy na další kroky v oblasti prevence MU. Na tvorbě podkladů pro takovou analýzu jsou připraveni podílet se i naši kolegové.

4.    Zaměstnavatel strojvedoucím nevytváří příjemné pracovní prostředí. Mimo jiné jde o  upřednostňování ekonomické efektivity na úkor komfortu zaměstnance: pracovní prostředí na stanovištích, stav nástupních a odpočinkových místností, průběh a skladba směn a jejich přerušování "při každé příležitosti", obratové časy ve stanicích aj. Každé zlepšení uvedeného stavu ale bude společnost stát nějaké prostředky, ale mělo by být v zájmu vrcholného managementu budovat lepší pracovní podmínky a lepší sociální zázemí.

5.    Věnovali jsme se také problematice tristní situace v oblasti elektronizace pracovních náležitostí, ve vztahu ke služebním tabletům a aplikacím a archaickým služebním mobilním telefonům nesplňujícím současné požadavky provozu.

6.    Vyzývali jsme také, aby se vedení společnosti postavilo za své zaměstnance proti obvinění generálního inspektora Drážní inspekce a ředitele Drážního úřadu o nevhodném používání soukromých telefonů během vedení vlaku. Požadujeme buď předložení důkazů o tomto chování, nebo veřejné prohlášení, že se jednalo o spekulace.

7.    Redefinovat pravidla pro čerpání PDOJ tak, aby strojvedoucí měl reálně zajištěn klid a prostor na odpočinek a klidné jídlo.

8.    Revidovat reálné technologické časy úkonů strojvedoucího (příprava HV, střídání na ose, minimální technologické časy ve vratných stanicích.) tak, aby strojvedoucí nemusel jednat ve spěchu.

9.    Požadujeme také jednoznačnou deklaraci, že včasnost drážní dopravy je až na druhém místě po bezpečnosti! Veškeré činnosti se musí provádět s rozvahou a v klidu a podnik by pro toto měl vytvořit vhodné podmínky (instruování dispečerů, strojmistrů, tlak na SŽDC a jejich výpravčí, aj.)

10.                    Velmi  negativně vnímáme organizaci práce u SŽDC: v oblasti předpisové činnosti (nepřehledné a nejednoznačné předpisy tvořené výrazně alibisticky s přenášení odpovědnosti na dopravce), porušování vlastních norem, problematiku zpravování vlaků písemnými rozkazy a všeobecně spíše "otrokářský"  vztah provozovatele dráhy k dopravcům.

11.                    Poukázali jsme rovněž na zavedení systému zcela nevhodného (ne-)provádění seznání u nově budovaných či modernizovaných stanic a mezistaničních úseků (Ejpovické tunely, obvod Vršovice-Eden).

12.                    Požadujeme také přehodnocení stanoviska ve smyslu budování současného VZ typu LS na tratích bez progrese vybavením ETCS  či zachování VZ LS i na tratích se systémem ETCS. V případě zachování smíšeného provozu na tratích bez povinnosti dohledu ETCS jsme kategoricky požadovali zachování přenosu kódu VZ LS, včetně jeho rozšiřování do míst, kde dosud přenos kódu není.

13.                    Rádi bychom také změnili způsob a formu vzdělávání formou pravidelných školení se zohledněním předávání informací o technických záležitostech DV.

Diskutovali jsme i aktuálně velmi žhavé téma „systému bodového ohodnocení strojvedoucího“. Generální ředitel nám objasnil prvotní úvahu, která za tímto nápadem stojí, jejíž nastiňování ale v současné době nabralo zcela jiný a dříve nezamýšlený směr!